Webtest aneb dobrý nápad
Redesign mého nového blogu se trochu zadrhl. Evidentně kladu na svého kolegu ze studia DALIart velké nároky, a proto si neodpustím na starém Blábolníku ještě jeden příspěvek. Možná vám přijde k dobru. Především těm fňukalům, kteří mě v komentářích i v emailech (nebo e-mailech?) bombardují, že Moderní web upadá, že je nepříjemně sporadicky aktualizován a podobně. Abych nemusel odpovídat každému jednotlivci, zkusím pár zajímavostí ze zákulisí fungování Moderního webu uvést na pravou míru a budete se divit – budu stručný.
Za prvé. Součástí týmu jsou lidé, jejichž každodenní kariéra je dostatečně časově vysává a fakt, že své drahocenné chvilky volna věnují tomu, co jim lidé předkládají k objektivnímu hodnocení, je hodný úcty. Řečeno po Kelišovsku, taky by se na mě i na vás mohli vyprdnout. Zatím to prý nemají v úmyslu.
Za druhé. Úroveň zveřejňovaných webů je dána tím, co je na české webdesignerské scéně skutečně k dispozici a na základě stesků Pavla Kouta (jehož jistě nikdo nemůže považovat za amatéra) jsme v posledních měsících výrazně zpřísnili kritéria nejen zveřejnění, ale také vlastního předání členům k hodnocení. Nechtějte, prosím, vidět ty stovky webů, které jsou uloženy v naší databázi. Některým webdesignerům prostě chybí znalosti. Nebo soudnost. Těžko říct, co je horší.
Je prostě naším cílem ukazovat skutečnou kvalitu, která vůbec, ale vůbec nesouvisí s tím, jak web vypadá. Jak zmiňovaný Pavel Kout, tak třeba Radek Pavlíček nebo David Špinar (a samozřejmě i ostatní) jsou velmi přísní a každý nedostatek, který může způsobovat problémy obyčejným i neobyčejným uživatelům, po právu ohodnotí sníženým hodnocením. Především Pavel je jedním z nejlepších kodérů a technická stránka zpracování je prostě jedním z kritérií, které může a vlastně musí kriticky zhodnotit. Vlastně, drtivá většina nominovaných webů skončila v jeho soukromé webdesignerské hrobce. Všimněte si, prosím, že na validní kód se tým Moderního webu příliš neohlíží, respektive nebere ho jako hlavní kritérium, protože správa větších projektů nic takového jako čisté a validní (X)HTML kolikrát prostě neumožňuje.
Za třetí. Povzdechy, že se členové týmu (prosím nenazývejme je porotci, nemají to rádi a ani se tak necítí) v komentářích málo vyjadřují, tak trochu trápí i mě. Myslím, že pár vět ke každému zveřejněnému webu by nebylo k zahození. Pochopte ale, že toto je plně v jejich kompetenci a přestože za sebe mohu slíbit, že je budu nutit a tak trochu buzerovat, aby občas nějakou větu vypustili, slíbit to nemohu.
Za čtvrté. Nepříliš častá míra aktualizace je dána tím, že nejsme a ani nechceme být čistokrevnou CSS galerií, která se chlubí tisíci vystavených webů. Nahradit kvalitu kvantitou prostě nemáme v úmyslu. I padesát webů za rok je dost. Myslím.
Za páté. Jsem rád, že na Slovensku vznikl podobný projekt. Jeho autoři mě požádali o spolupráci a velmi rád jim udělám reklamu. webtest je v podstatě stejný projekt jako moje skromné dílko, ale musím říci, že je více promakaný a evidentně je znát, že jeho tvůrci nejsou žádní žabaři. Myslím, že si můžete směle do RSS nebo do oblíbených položek uvedenou webovou adresu přidat a podívat se, jak s webdesignem válčí naší bývalí bratia. Počítám, že časem navážeme nějakou užší spolupráci, ale to chce čas, kterého se mi moc nedostává a jak sleduji cvrkot u svých kolegů a konkurentů, nejsem v tom sám.
Příští příspěvek už skutečně bude na novém Blábolníku a protože vás chci tak trochu nalákat, prozradím vám alespoň jeho téma. Bude se jmenovat „Webdesignerská klišé“ a ukáže vám svět webdesignu v trochu jiném světle, než jste byli dosud zvyklí.
Tolik pro dnešek.
The konec
Když dnes jako blesk zčista jasna skončila úspěšná éra výjimečného blogu La Trine, nebylo to tak docela zčista jasna. S jeho majitelem jsme tento krok bouřlivě diskutovali a v podstatě jsme se shodli, asi stejně jako naši politici, naprosto na všem. Až na jednu výjimku. Já tvrdil, při vší skromnosti, že název posledního příspěvku The end je hovadina. Jsme přece Češi a existuje spousta trefnějších a ryze českých termínů, jak oznámit ukončení své kariéry. Namátkou: Sbohem a šáteček. Nikdy více Vidhostice. Prdlačky. A podobně. David ale zarputile trval na svém a tak máte, co jste chtěli. Vymluvil jsem mu alespoň Carrambu, ale byla to fuška.
Aby toho dnes nebylo málo, končí dnešním dnem i můj skromný Blábolník, aby stejně jako jednou La Trine a bájný Félix povstal z popela.
Chtěl bych v tomto pohnutém okamžiku poděkovat Michalu Malénkovi, který nezištně, zdarma a s ochotou sobě vlastní poskytl bezvadný redakční systém, který se sice svou dokonalostí nemůže rovnat nejmenovanému geniálnímu systému, který ale ochotně a bez zbytečných plků plní vše, co je od něj očekáváno. Můžete si ho zdarma vyzkoušet, ale open source to rozhodně není vzhledem k faktu, že jeho vývoj trval téměř tři roky a je určen k něčemu jinému, než k bezplatnému používání lidmi, kteří dřinu do něj vloženou neocení.
Jste-li zvědavi na obsah nového Blábolníku, myslím, že nebudete zklamáni. Vrátím se pokorně zpět k čistě webdesignerským tématům, kterých je v poslední době jako šafránu a slibuji, že budu jeden z mála, možná jediný, který na blog nenasadí to ošklivé, ohavné a kapitalisticky vyděračské AdSense. Protože, a to byste mohli ohodnotit kladně, jsem nechutně bohatý až hanba.
Jednu novinku závěrem si neodpustím, protože kolega Dero, jinak Jarda Polakovič, je zbytečně skromný a zapomněl se zmínit, že po dohodě s vydavatelstvím Computer Press píše a připravuje de facto třetí díl knihy o CSS. Název prozradit nemohu, protože ho neznám, ale obsah knihy je naprostá bomba. Puma. Nic takového, co se v knize dozvíte, jste ještě neviděli a to dokonce ani na zahraničním internetu. Skouknul jsem pár kapitol a tak vím, o čem mluvím.
Ještě maličkost. Na novém Blábolníku jsem se opět rozhodl povolit komentáře, protože nový redakční systém je vybaven nabušeným generátorem pochvalných komentářů, kterým La Trine nešlapal ani na paty.
Prosím, pokud odkazujete na můj weblog, opravte si URL na www.blabolnik.cz
Nebudete litovat. Již brzy na vašich monitorech.
Děkuji.