Jak vybrat digitální fotoaparát? Aktualizováno.

Přestože socialistické hospodářství bylo zásadním šlápnutím vedle, dalo by se říci až ekonomickým faulem, mělo i své nesporné výhody. Jako tvor přiměřeně staršího data narození pamatuji, že v obchodech byly k mání dva druhy fotoaparátů – ruský a sovětský, čímž se značně zúžil prostor pro nesnadné rozhodování, který z těchto dvou výdobytků komunistické výrobní zvůle zvolit.

Socialistické plánovače ale odvál vítr zapomnění, šedí jednotvárného živobytí utýrané podnikavé hlavy se nadechly svěžího kapitalistického vánku a do té doby prázdnotou zející chrámy nákupu napřáhly mamonu chtivá chapadla po peněženkách nebohých spotřebitelů. Ruku v ruce s tím ovšem vyvstal problém, který řeším právě teď a nyní. Na základě rozhodnutí mé spořivé družky (původem z prajzské a jak se říká – co prajzák, to škudlil) jsem zjistil, že toužím po novém, moderním a nejlépe digitálním fotoaparátu. Až potud je vše v pořádku, pokud pominu fakt, že má přítelkyně se stále ještě jednou nohou zdržuje v předrevolučních časech a výrobek za šest tisíc zdá se jí býti poněkud předražený, zvláště s přihlédnutím k faktu, že v přeplněných regálech obřích super, hyper a megamarketů pořídíte foťáček i za pár stokorun.

Ovšem já – mužský element v domácnosti, představitel rozumu a logického myšlení – jsem pojal celý úkol nákupu digitálního přístroje poněkud zodpovědněji a vydal jsem se na toulky nekonečnou digitální pavučinou. Po třech dnech prolézání nabídek elektronických obchodů, diskusních fór, maxirecenzí a minirecenzí jsem se ocitl opět na začátku a ke své hrůze jsem zjistil, že existuje ještě něco horšího v životě lidském, než je nedostatek informací. Je jím nadbytek informací.

Důvodem k sepsání dnešního spotu, řekněme spíše žádosti o radu, je má naprostá bezmoc se rozhodnout. Z několikadenního hledání informací jsem nakonec vylučovací metodou vyeliminoval několik přístrojů, které by snad stály za koupi. A vás, milí čtenáři, bych chtěl požádat o radu. Kamarády doporučovaný Canon A95 je prý výborný, ale chtěl jsem něco, co umí větší optický zoom, než je dnešní třínásobný standard.

Pokud někdo z vás některý z níže uvedených fotoaparátů vlastní, nechť zanechá v komentářích své praktické zkušenosti, svá doporučení, případně svá varování, abych se mohl v klidu rozhodnout. A také abych za případné špatné rozhodnutí mohl na někoho svalit vinu :) Děkuji.

Jak už to v životě chodí, sešla se spousta protichůdných názorů a různých stanovisek a stejně jsem nakonec zůstal jediný, na kom zbylo přetěžké břímě konečného rozhodnutí. Po důkladně poradě s přáteli, známými, neznámými (těm děkuji), profesionály i amatéry fotografy a Modrým Portugalem jsem nakonec zvolil tento designově nevšední fotoaparát. O tom, jak se s ním fotí a vůbec vás budu informovat na svém Blábolníku. Děkuji všem za podnětné připomínky.

28. 4. 2005 10:13 – Trvalý odkaz – Komentáře (31)

Vítejte v budoucnosti

Za tu dlouhou dobu, co jsem vlastní vinou nesepsal ani jediný blábol, se udála spousta dějinotvorných událostí. Namátkou – papež se po dlouhých letech odloučení osobně setkal se svým šéfem, což způsobilo paniku a rozhořčení, ale i ovace na hojně navštěvovaném Pixyho blogu. Některé komentáře dokazují, že lidstvo se právě ocitlo na sestupné křivce vývojového žebříčku a nebude to dlouho trvat, a žezlo převezmou mravenci nebo ovádi senegalští. Jednak jsou pilní a osobně si myslím, že mají i víc rozumu, než většina takřečených inteligentních dvounožců. Já osobně dávám šanci těm druhým jmenovaným. Ostatně spousta jejich maskovaných průzkumníků nám pije krev už dnes.

Naopak naprosto vyzpytatelný je nejslavnější český strojvůdce, který se nedávno nečekaně proslavil vynalezením prakticky nezničitelného lepidla. Jak jinak si vysvětlit, že se nemůže odlepit z propůjčeného mu premiérského křesla. Fraška o nově sestavované vládě ani nestojí za zmínku, jediné, co mi utkvělo v paměti je vpravdě geniální prohlášení nejmenovaného politika, který na dotaz, jak proběhlo noční jednání takzvaných stranických špiček, pevným hlasem odpověděl: „Dohodli jsme se, že se nedohodneme“. Vida.

Máme novou českou Miss (a proč ne?), měsíc se s měsícem sejde a vzejde nová SuperStar. Já už vím, že Sámmer není prášek na praní a věřím, že mě v budoucnu nic nepřekvapí, protože jeden díl Rodinných pout už jsem viděl.

A tak zatímco Američané odcházejí z okupované arabské země a doma je nikdo nevítá jako válečné hrdiny, protože zbavili jednu bezvýznamnou zemi šíleného tyrana, má družka prošla díky své všetečné přítelkyni zásadní kosmetickou proměnou a jediné, co zůstalo nedotčeno jsou její pěkně zaoblená ňadra zvící velikosti číslo 1, nebo 1 a půl, jak kdy. Ani to ale nemusí být definitivní i vzhledem k tomu, že jsem nedávno dokončil web pro věhlasnou chirurgickou kliniku zabývající se plastickou chirurgií. Na email s přiloženou podobenkou a dotaz, zda by šlo něco vymyslet i s mým neforemným obličejem se mi dostalo promptní odpovědi, že ano. Bohužel by se muselo začít zgruntu a zezadu lebky, což jsem po zralé úvaze odmítl.

Ale skutečně zásadní změnou, která se udála je fakt, že i já, člověk, který načichl takzvanou prajzskou šetřivostí (jinými slovy jsem nemožná držgrešle, nesnesitelný šetřílek, výstavní lakomec a pro korunu bych si nechal koleno vrtat), jsem se odhodlal odeslat svůj dýchavičný a často zadrhávající analogový modem na smetiště dějin a pořídil jsem si zbrusu nové ADSL. Od Českých radiokomunikací, aby bylo od začátku jasno.

Ostatně, když jsem telefonicky měnil u telefonního molocha dosavadní tarif, milá a výřečná paní na druhé straně telefonní linky byla zjevně dojatá, slzičky ji tekly proudem a litovala, že jsem opustil jejich útulnou mateřskou monopolní náruč a vydal se všanc ziskuchtivým nemonopolním konkurenčním vyděračům. Loučila se s mou maličkostí jako s dávnou láskou. Myslím, že se nevzdává naděje a pevně věří, že se po špatných zkušenostech s prosíkem vrátím k jejich skvělým a levným službám. Slíbil jsem jí to, nerad činím lidi smutnými.

Po třetím restartu jinak spolehlivého operačního systému se elegantní oblý přístroj probudil k životu a tak jsem tu mezi vámi a za mírného popíjení skvělého Modrého Portugalu píšu tento nic nepřinášející příspěvek. Jenom tak. Z prosté radosti, že nemusím nic navíc platit, když se zapomenu ve vášnivém rozhovoru s kolegou na druhé straně oceánu. Rychlost je slušná, omezení datového přenosu nemám žádné a tak nakonec jediný, kdo je negativně mým rozhodnutím postižen, je má přítelkyně.

Jenže i ona je od včerejška jiná a jak známo, změna je život. Takže mě tu máte a věřte, že budu psát, až se ze mě bude kouřit. Spousta témat se mi povaluje na disku a vůbec je svět dneska celý růžovější. Tolik pro dnešek.

Vítejte v budoucnosti.

P.S. Moderní web se nezastavil, jenom se provádí úpravy programového kódu, protože jsme změnili systém hodnocení a přivítali do svých řad nového člena týmu (Radek Pavlíček ze SONS, ale toho jste si jistě všimli).

15. 4. 2005 21:15 – Trvalý odkaz – Komentáře (14)

Nabídka blábolů

Odkazy